Hrad Roštejn - Stavebnice papírového modelu

Ivan Zadražil - <p>Hrad Roštejn je zachovalý goticko-renesanční hrad ležící nedaleko Telče. Vystavěli ho ve druhé čtvrtině 14.století páni z Hradce. Jako místo vybrali skalní ostroh uprostřed lesů u vsi Doupě. Vznikl jako jeden z řetězce pomezních hradů na hranici velkého dominia pánů z Hradce, boční větve Vítkovců. Právě jeho exponovaná poloha na pomezí Čech a Moravy bylo důvodem, že se postupně vylepšovala jeho obranyschopnost. Kolem roku 1353 byl hrad obehnán gotickým opevněním s kruhovými baštami. V době válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem na konci 14.století bylo opevnění hradu rozšířeno. Svou pevnost osvědčil hrad za husitských válek, kdy roku 1423 byl hrad obléhán husity pod vedením hejtmana Jana Hvězdyz Vícemilic. Ten sice zpustošil podhradí, ale samotný hrad zůstal nedotčen.Renesanční přestavby prováděné za Zachariáše z Hradce po roce 1570 pozměnily funkci hradu. Ze strážního hradu se stal pohodlný lovecký zámek. Roštejn byl zvýšen o jedno patro, uvnitř hradu vznikl rytířský sál a hradní kaple. U hradu byl zřízena veliká obora. Po vymření pánů z Hradce v roce 1604 se dostávají právem dědiců na Roštejn Slavatové, po nich Lichtenštejnové a naposledy Podstatští. K výraznějším stavebním úpravám již nedošlo. Jen v 18. století byla kaple přebudována v barokním slohu. Od počátku 19. století přestal být Roštejn šlechtickým sídlem, bydlel tu jen panský myslivec, pro kterého byla postavena budova vedle hradní brány. Ostatní části hradu zpustly. V roce 1915 po úderu bleskem hrad vyhořel.Po renesanční přestavbě v 16.století se dochovalo zachovalo gotické klenutí a základy věží a také dominanta Roštejna hranolová sedmiboká věž. Dochoval se také renesanční portál, kterým se do hradu vchází. V hradních interiérech jsou cenné renesanční nástěnné malby, dobový mobiliář a sbírky. V největší místnosti, tzv. maškarním sále, je umístěna obrazárna s více než čtyřmi desítkami obrazů z období od renesance po rokoko. Stěny v erbovním sále zdobí přes sedm set erbů z doby, kdy hrad náležel rodu Slavatů. Bývalá obora je botanickou přírodní rezervací. ***** Měřítko 1:250</p>