Kateřina Kněžíková & Adam Plachetka: Operette Gala - orchestr Čs. rozhla Symfonický

Radioservis - <p>Známé melodie z nejslavnějších operet jako je Veselá vdova, Guiditta, Země úsměvů, Noc v Benátkách, Netopýr, Vídeňská krev a další zpívané v německém jazyce.</p><p>Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Roberta Jindry</p><p>Kateřina Kněžíková - Soprán</p><p>Adam Plachetka - Basbaryton</p><p>Obsah:</p><p>1. F. Lehár: Veselá vdova – Vilja Lied 5:25</p><p>2. F. Lehár: Veselá vdova – Da geh’ ich zu Maxim 2:25</p><p>3. F. Lehár: Veselá vdova – Lippen schweigen 3:14</p><p>4. F. Lehár: Giuditta –Meine Lippen, sie küssen so heiss 5:25</p><p>5. E. Kálmán: Hraběnka Marica – Grüss mir mein Wien 5:12</p><p>6. F. Lehár: Země úsměvů – Auftrittslied: Ich danke für die Huldigung 3:20</p><p>7. C. Millöcker: Gasparone – Dunkelrote Rosen 2:51</p><p>8. C. Millöcker: Gasparone –Wie freu’ ich mich, Sie hier zu seh’n… Hüten Sie sich 5:53</p><p>9. J. Strauss II.: Noc v Benátkách – Ach, wie so herrlich zu schau’n 3:34</p><p>10. E. Kálmán: Čardášová princezna – Heia, heia, in den Bergen ist mein Heimatsland 3:06</p><p>11. E. Eysler: Bruder Straubinger – Küssen ist keine Sünd 4:50</p><p>12. J. Strauss II.: Netopýr – Klänge der Heimat 5:05</p><p>13. C. Kreutzer: Der Verschwender von Raimund – Hobellied 2:46</p><p>14. J. Strauss II.: Vídeňská krev – Das eine kann ich nicht verzeih’n… Wiener Blut 5:48</p><p>Franz Lehár, Emmerich Kálmán, Johann Strauss mladší, Edmund Eysler a Carl Millöcker jsou představiteli různých generací autorů operety, trvale úspěšného a stejně tak trvale podceňovaného žánru hudebního divadla. Pověst pokleslé a trochu zastaralé lidové zábavy není spravedlivá. V operetě existují také velmi podařená díla, jak po hudební, tak po dramatické stránce. Straussův Netopýr z roku 1874 patří k těm nejlepším. Vtipný kolotoč zápletek obohacený melodiemi v rytmu valčíku i čardáše se stal jedním z nejznámějších reprezentantů zlatého věku vídeňské operety. Na repertoáru bývá i v operních domech. Obdobným šarmem oplývá Veselá vdova z roku 1905, dílo Franze Lehára, proslulého Vídeňana absolventa pražské konzervatoře, žáka Antonína Dvořáka. Díla Carla Millöckera jsou méně početná a méně známá, rakouské hudební prostředí, zato výrazně spoluvytvářely desítky Eyslerových operet. V první polovině 20. století vynikly vedle Lehárových děl zejména Kálmánovy operety Čardášová princezna nebo Hraběnka Marica, nabízející nesmrtelné melodie a neméně skvěle naplňující pravidla a znaky žánru.</p>