Neděle s havrany - Tomáš Kunát

Ryšavý Šimon - <p>Pršíme, voda oblaků</p><p>byla v našich tělech</p><p>buněčným mokem</p><p>plačícím okem a každý</p><p>pohár je oblak vypitý.</p><p>Já i ty, tací jsme</p><p>každou chvílí převtěleni ...</p><p>Tak navazuji na báseň Tomáše Kunáta z nové básnické sbírky ............</p><p>Azurově čisté hlubiny i nebesa, verše znovuzrozených romantiků, zrcadlo čisté duše.</p><p>Můžeme se ptát básníka, jací jsme v dnešní době. Posedlí jen svým blahobytem, létáním na Mars, či nepřehlednými technologiemi farmaceutického průmyslu? Nebo stále ti samí, křehcí a nedefinovatelní. A kousek štěstí, toho čistého, zářivého kdesi uprostřed nás najdeme vždy jen tam - v křehkosti uprostřed nás?</p><p>Smrtelní, mezi rosou a oblakem, přijímající tento úděl mihotajícího bytí - nebytí, s důvěrou odevzdaní do rukou poezie Tomáše Kunáta, jednoho z nás, zkusme naslouchat.</p>