Pijavice v sukni - Dana Hlavatá

Naše vojsko - <p>„No ale vraťme se k mojí tchýni. Pijavici. Pijavici v sukni. Když tchýně vyrostla, byla silná jako kobra. Jedním hltem dokázala spořádat krávu, kterou pásli na záhumenku. To mi věř. Mě by nikdo nepřesvědčil, že to bylo děvčátko s ručičkama tenkýma jako drátky, které stálo v koutě, dokud ho neposlali klečet na hrách. Moje tchýně se stala dospělou pijavicí jen proto, aby mohla povít mého muže, svého syna Alfonze. A víš, že vzešel z nemanželského svazku? Alfonzův otec zmizel dřív, než by ho zhltla i s naslouchátkem, nebo jak se tomu nadává, naslouchacím přístrojem v uchu. On musel být hluchý, to mi věř. Z toho jejího nakřáplého hlasu chcípaly i kytky v květináči. Abych ti to ale vykreslila ještě obrazněji. Matka mého muže se natolik upnula na toho svého jedináčka, až z něj vychovala malou přísavku. Jenže to jsem já netušila. Řekni, ty jsi věděla, že tvůj muž je prevít, když sis ho brala?“</p><p>Někdy je to s těmi muži na mrtvici, je slyšet z úst žen, které pomlouvají své partnery v kavárně, v autobuse, v obchodních centrech, kdy jsou ověšené nákupními taškami jako hrozny obsypané bobulemi. Ale ani muži za nimi nezaostávají. Ti sice o něco méně, ale i tak přetřásají situaci doma, kdy od nich chce manželka nebo partnerka nesplnitelné věci, a pokud nechtějí, aby přišli o vlasy a o nervy, udělají, co jim na očích vidí. Ať mají od ženských pokoj, ať nehoří střecha rodinného domu, tak raději přikládají do krbu, aby se rodina víc semkla. Jednoduše řečeno, ženy přemýšlejí jinak, než muži, také jinak jednají, čímž vznikají různé situace.</p><p>Kniha Pijavice v sukni není jen o vlezlé tchýni, ale i o tom, jak se dá bezbolestně vybřednout z neřešitelné situace a přitom si zachovat nejen dekorum, ale i úsměv na tváři. V příbězích ze života se budete dobře bavit a o dobrou náladu se vám postará víc než dvě desítky humorně laděných příběhů. O vás. Anebo o nás? Jasně že o nás všech. Protože každý z nás touží po jednom: po harmonickém vztahu se svým milovaným partnerem, kterého byste jeden den utopili ve lžičce octa, ale druhý den byste ho nosili na rukou.</p>