Průkopník letecké dopravy Josef Sedlář - Michal Dub

Svět křídel - <p>Místo a působení Českých aerolinií v současné globalizované letecké dopravě už ničím nepřipomíná průkopnickou dobu vzniku československé letecké dopravy a významné působení Československých státních aerolinií v letech první republiky před 2. světovou válkou. Proto zasluhují pozornosti a zachování historické dokumenty zobrazující počátky naší letecké dopravy či dokonce vykreslující portréty našich prvních průkopníků. Zakládající kádr pilotů Československých státních aerolinií nebyl příliš široký, první zmínky o budoucích pilotech lze nalézt v březnu 1923, kdy velitelé leteckých pluků dostali úkol nominovat po šesti zkušených a spolehlivých rotmistrech. Z návrhů velitelů pluků major Holeka vybral celkem 19 pilotů, kteří přicházeli v úvahu pro provozování letecké dopravy. V pravidelném provozu ČSA koncem roku 1923 potom najdeme šest pilotů, jmenovitě rotmistry Josefa Sedláře, Tomáše Galinovského, Karla Brabence, Františka Výborného, Bohuslava Hrazdila a Karla Dovolila.</p><p>Stránky knihy nejprve mapují budování pravidelné státní letecké dopravy v Československu se zaměřením na podíl tehdejšího Ministerstva národní obrany na vzniku a organizaci poštovní linky Praha-Bratislava. S využitím archivních fondů a dalších pomocných pramenů jsou především chronologicky zpracovány takové události přelomového roku 1923, jako byl zkušební provoz v březnu a dubnu, letecká doprava pošty pro presidenta republiky v srpnu a září, a pravidelný provoz Československých státních aerolinií v říjnu až prosinci. V textu nechybí ani organizační a technické aspekty jako byl vznik Leteckého dopravního oddílu v rámci našeho vojenského letectva a právě výběr prvních dopravních pilotů.</p><p>Druhá část knihy zaznamenává osudy jednoho ze zakládajících pilotů ČSA, Josefa Sedláře. Při pokusu krátce charakterizovat jeho osobní přínos pro československé letectví jsme dospěli k hlavnímu názvu knihy „Průkopník letecké dopravy“. Jak jinak by se dal charakterizovat pilot, který po absolvování leteckého výcviku sloužil rok u polní letky leteckého pluku a potom odešel sloužit letecké dopravě a už nikdy od ní neodešel? Pokud budeme více konkrétní, šlo o 256 letů v Pilotní škole (květen 1921 až květen 1922) a 65 letů v Pokračovací škole (červen až srpen 1922) u Leteckého učiliště, 186 letů u 2. letky Leteckého pluku 1 (srpen 1922 až září 1923) a potom na 290 000 kilometrů u ČSA (září 1923 až srpen 1930). Přes svou poměrně krátkou aktivní kariéru u Leteckého pluku 1 se stihl vyznamenat ještě v jeho řadách, když se v červenci 1923 zařadil mezi vítězné piloty Leteckého závodu rychlostního o cenu presidenta republiky.</p><p>Josef Sedlář bohužel obětoval rozvoji letecké dopravy to nejcennější, co může pilot obětovat, totiž svůj život. Stalo se tak 22. srpna 1930 při tehdy největší letecké katastrofě na našem území v letounu Ford 5-AT-C imatrikulační značky OK-FOR. Poslední část knihy je proto věnována tomuto modernímu letounu, který přes svou krátkou tříměsíční službu u ČSA zanechal nejen vzhledem ke zmíněné katastrofě výraznou stopu na našem leteckém nebi. Josef Sedlář v tomto letounu absolvoval 17 linkových letů, přičemž za jeho řízením seděl jak při prvním, tak při posledním linkovém letu. V knize používáme familiérní označení „Ford“, které se u nás v leteckých kruzích vžilo již v době, kdy náš jediný Ford 5-AT-C brázdil vzdušné cesty na linkách ČSA, a je běžné mezi příznivci československých křídel i dnes.</p>