Revolver Revue 103

Revolver Revue - <p>Letní Revolver Revue přináší tři dosud tiskem nevydané prózy <b>Jáchyma Topola</b>. První dvě - Povídka, která nudně začíná a špatně končí a Dál od toho dunění zvonů, Lennonov, kde bude Š., aneb příběh MOSKEVSKÝHO ANDĚLA z pera zvláštního dopisovatele "revolver revue" - byly zveřejněny v samizdatech v osmdesátých letech, třetí je ukázka z autorovy nové, rozsáhlejší prózy Citlivý člověk. Nové texty poskytl RR i <b>Petr Borkovec</b>, soubor jeho básní se jmenuje Ohlasy a centony. <b> Justin Quinn</b> uvádí tři současné americké básníky a básnířky: <b>Josepha Masseyho, Maureen N. McLane a Joshuu Mehigana</b>, výbor z jejich poezie připravil ve spolupráci se svými studenty. <b>Hana Ulmanová</b> vybrala a přeložila povídku Chyba v systému, jejíž autorkou je americká prozaička a herečka <b>Deborah Eisenbergová</b>. <br /><br /> <b>Jakub </b>a <b>Matěj Lipavští</b> se kromě jiného zabývají vytvářením a instalacemi "lehce guerillových zemních kapliček" - jednu z nich, věnovanou památce I. M. Jirouse, umístili na perón Smíchovského nádraží. <b> Erika Bader</b> pracuje jako průmyslová knihařka v tiskárně Německých železnic a ve volném čase se poslední léta věnuje kolážím; jejich výběr provází rozhovor, který připravil <b>Michal Cihlář</b>. Mentální ornamenty a jiné práce <b>Jakuba Janovského</b> představuje <b>Petr Vaňous</b>. "Pokud to jen trochu šlo, dělal jsem věci, které jsem neuměl," říká výtvarník <b>Miloš Šejn </b>v rozhovoru s <b>Vladimírem Drápalem</b>, doprovázeném ukázkami z jeho prací. <b>Viktor Karlík</b> a <b>Karel Cudlín</b> tentokrát slovem i obrazem přibližují v rubrice Ateliéry pracoviště Jana Steklíka. <br /><br /> V druhém díle seriálu <b>KUBYsmus</b> se <b>Veronika Richterová</b> zaměřuje na fenomén kubánského "sezení". <b>Karel Haloun</b> mapuje další české knižní edice a <b>Petr Babák</b> představuje kresby <b>Pavly Malinové</b>. Významný typograf, grafik a hudebník <b>František Štorm</b>, který patří ke stálým spolupracovníkům Revolver Revue i Edice RR, slaví významné životní jubileum: dar mu přichystal i <b>Ateliér písma a typografie UMPRUM</b>. <br /><br /> <b>Miroslav Vodrážka</b> "k sobě i v posledních letech přitahuje pozornost veřejnou činností, která se neslučuje s obvyklými představami o tom, jak si má v demokratické společnosti počínat tzv. spořádaný a rozumný člověk", konstatuje<b> Adam Drda</b> na úvod rozhovoru, který s ním vedl o jeho životě, undergroundu jako radikálně protirežimním hnutí, (ne)kompromisnosti za normalizace a potížích s reflexí historie a také o spolupráci Egona Bondyho se Státní bezpečností. <br /><br /> K Bondymu se vrací i Drdův text v<b> Couleuru</b> zabývající se básníkovým veřejným působením v prvních letech po listopadu 1989, jež rovněž patří k celkovému obrazu této osobnosti. Na posledních stránkách čísla dále pojednává<b> Jaroslav Formánek</b> o vydání rozhlasových projevů Pavla Tigrida, <b>Viktor Šlajchrt</b> o knihách Josefa Kroutvora a Evy Zábranové, <b>Petr Hruška</b> o českém překladu povídek Dona DeLilla, <b>Tereza Marečková</b> o dramatizaci Betonové zahrady ve Švandově divadle a <b>Terezie Pokorná</b> o dvou inscenacích Daniela Špinara a Martina Františáka v pražském a brněnském Národním divadle. <br /><br /> Zvláštní přílohou čísla je <b>Jedna věta </b>překladatelky a esejistky <b>Anny Kareninové</b>. </p>