Revolver Revue 88

Revolver Revue - <p>"Je to pro mne zážitek poněkud exotický, dosud nikdy jsem v této zemi nedostal žádnou cenu", konstatoval u příležitosti letošního udělení Ceny RR kritik <b>Bohumil Doležal</b>. Vedle jeho řeči a fotografií <b>Karla Cudlína</b> otiskujeme proslovy <b>Michaela Špirita</b> a <b>Adama Drdy</b>, který na laureátovi vyzdvihl mj. "nedostatek citu pro okamžitý osobní prospěch, v Čechách obdivuhodný".<br /> Zdejší prózu tentokrát zastupují mimo jiné příspěvky tří autorek, jež kromě generační příslušnosti pojí zájem o osudy postav v historickém kontextu: poválečná léta nahlíží dětskýma očima vypravěčka v autobiografické povídce <b>Elišky Vlasákové</b>, hrdina textu <b>Olgy Lichtenstein</b>, která zde publikuje vůbec poprvé, vypráví o událostech odehrávajících se od nástupu totality do konce devadesátých let, a poslední dny vlády komunistického režimu v Čechách evokuje ukázka ze vzpomínkové prózy <b>Anny Blažíčkové</b>. Ilustrovaný prozaický text Mondschein vznikl ve spolupráci <b>Ondřeje Štindla</b> a <b>Josefa Bolfa</b>. V podzimním čísle RR se uzavírá cyklus aforismů <b>Róberta Gála</b> a rozsáhlá reportáž <b>Josefa Pazderky</b> o událostech v Beslanu. <br /> V Čechách takřka neznámý je <b>Joseph Mitchell</b>, který proslul průkopnickou formou reportáže, založené na takřka archeologickém průzkumu života svérázných obyvatel New Yorku; jeho prózu Mazie přeložila <b>Tereza Límanová</b>. Polský spisovatel <b>Witold Gombrowicz</b> a francouzský malíř <b>Jean Dubuffet</b> si v posledním roce před Gombrowiczovou smrtí vyměňovali dopisy, pozoruhodné i nekompromisností, s níž oba umělci při vzájemném respektu formulují svá stanoviska: "V jednom dopise jste se mě ptal, co mám proti malířství. Nu což, můj milý, mou jedinou zbraní proti malířství je CIGARETA, a právě tou CIGARETOU ho hodlám zničit. To je tak: naše hodnoty se vždycky zakládají na našich potřebách. Potřeby mohou být oprávněné, přirozené nebo umělé. Když potřebujete chléb, je to oprávněné. Ale pokud potřebujete CIGARETU, je tomu tak proto, že jste propadl neřesti kouření - a to je potřeba umělá." Korespondenci pro RR přeložila <b>Helena Stachová</b>. "Za sebe razím heslo, obraz ať mluví hlavně skrz barvu," říká mladý český malíř skrytý za pseudonymem <b>Pure Beauty</b>. Malby <b>Jana Merty</b> a esej <b>Jaromíra Typlta</b> doprovázejí nový překlad základního díla čínského myšlení Laozi: Kniha o Cestě a Síle (Daodejing), které do češtiny převedl <b>Oldřich Král. Jaroslav Rotbauer</b> vzpomíná na Vladimíra Boudníka a další spolužáky z poválečné Státní grafické školy a na dobu, která "byla často až komicky tvrdá". Cyklus Ateliéry pokračuje návštěvou u sochařky <b>Moniky Immrové, Petr Babák </b>představuje neúnavného kreslíře <b>Frantu &amp; Böhma, Jan Sekal </b>přináší nové fotografie z Izraele a <b>Jan Čumlivski</b> další obrazovo-textovou esej o (domnělém) užití písma. <b>Karel Haloun</b> postupuje v mapování designu obalů hudebních nosičů.<br /><br /> Číslo uzavírá <b>Couleur</b> a jeho kritické reflexe. Samostatně neprodejnou přílohou je <b>DVD </b>s dvěma filmy <b>Jana Foukala</b>: prvním je Poslední přednáška Egona Bondyho, druhý se jmenuje The Making Of a pojednává i o tom, jak Američani točili v Praze "celovečerák o sametový revoluci".</p>