Revolver Revue 99

Revolver Revue - <p>Editorial<br /> Terezie Pokorná<br /> "Úředník alternativy" - tak sám sebe označuje Čestmír Huňát, který se valnou část života zabývá povýtce anonymním iniciováním a organizací kulturních aktivit, v nichž vidí smysl. Jeho portrét připravil v rámci svého RR seriálu o nenápadných, ale o to podstatnějších postavách české současnosti a nedávné minulosti Adam Drda.<br /> Značná část letního čísla je věnována Petru Kabešovi, který zemřel v červenci před deseti roky. V šedesátých letech byl šéfredaktorem časopisu Sešity, později v rámci samizdatové kultury například spolutvůrcem legendárního Slovníku českých spisovatelů 1948-1979, především je ovšem známý jako básník. Anna Kareninová jej v přítomné RR představuje dosud nepublikovanými texty překvapivě - jako pozoruhodného prozaika. Blok přináší i řadu fotografií a další prameny přibližující Kabešovu výjimečnou osobnost.<br /> Nová literatura není v letním čísle zastoupena jen českými autory. Věra Koubová jako první do češtiny pro RR přeložila básně německé autorky Kerstin Becker, jíž tři otázky položil Marek Vajchr. Jedna z nich se týká právě překladu a v odpovědi na ni mimo jiné čteme: "Pokud básnířka či básník nevládnou dost dobře jazykem překladu, zůstane pro ně proměna textu a jeho působení v jiném jazyce vždycky do nějaké míry tajemstvím. José Aníbal Campos, původem z Kuby, který mé básně právě překládá do španělštiny, to výstižně popsal: ,Dobrý překladatel […] jakoby křísí fénixe z popele navršeného při přesypávání jednoho rohu hojnosti do druhého: text je v jednom jazyce zničen a v druhém jazyce se znovuzrodí.‘ Akt zkázy možná vyznívá brutálně, ale dává mi smysl." Aktem zkázy a znovuzrození prošly i vybrané texty tří rozličných současných amerických autorů. Hana Ulmanová vybrala, přeložila a uvádí prózy Marka Gozonského, spisovatele židovského původu žijícího v Kalifornii, Brandona Davise Jenningse, bývalého příslušníka armády, která se nedávno účastnila ozbrojených konfliktů, a Jennifer Kronovetové, jež je kromě jiného lingvistkou. <br /> Ukázku ze své nové prózy v RR 99 publikuje Borjana Dodova, dvě povídky Vít Poláček, verše Anna Brikciusová a Jan Vozka. J. H. Krchovský zde zveřejňuje nejen dosud nepublikované básně z posledních let, ale i reprodukce svých obrazů a kreseb z let sedmdesátých a osmdesátých - o těch s ním hovořil Viktor Karlík v rozhovoru s názvem Ani nechci, ale řeknu. <br /> I rozhovor Jeana-Gasparda Páleníčka se týká výtvarných prací - s malířem Milošem Sikorou mluvil o jeho pastelech, inspirovaných návštěvou v Guyaně, jejichž reprodukce přinášíme. Malíř Michal Kadleček je autorem souboru obrazů s tématem vyhlazování Židů a vyhnání Němců z českých zemí, jeden z nich opatřil názvem "Šťasten je ten, kdo zapomene na všechno, co už nelze změnit. Je opravdu šťasten ten, kdo zapomene…?". O ztrátě paměti a umělecké reflexi nesnadných otázek s tímto malířem rozmlouval Adam Drda.<br /> Švédského výtvarníka Jockuma Nordströma představují slovem i obrazem ve svém volném cyklu Tereza a Juraj Horváthovi. Seriál Ateliéry tentokrát přibližuje tvůrčí tuskulum Dany Puchnarové. I letní RR obsahuje stránky vyhrazené pro ty, kdo zaujali Petra Babáka, čtenář tu nalezne také další díl pojednání Karla Halouna o vybraných knižních edicích. <br /> Číslo uzavírá kritický Couleur a zvláštní přílohou je tentokrát Jedna věta laureáta Ceny RR Pavla Zajíčka. </p>