Sbohem temnoto - William Manchester

Naše vojsko - <p>Náhle na mne dopadla veškerá tíže nadcházející noci. Probudily se staré vzpomínky, přízraky, jež jsem potlačoval víc než třicet let. Ve svých představách jsem slyšel rytmus příboje, který naráží na daleké sněhobílé pláže. Dal jsem si další drink, jen abych se přesvědčil, alespoň po sté, že nejsem schopen zbavit se vzpomínek, které se znovu a znovu vynořují. Jedna z mých nejhorších vzpomínek, kterou jsem se snažil hluboko zasunout do své paměti, se vynořila náhle na povrch s tak oslepujícími detaily, až jsem sebou instinktivně trhnul a do těla se mi zařízly bezpečnostní pásy. Zaskočilo mne to, vyděsilo a naplnilo lítostí a pocitem viny. Vzpomněl jsem si na prvního muže, kterého jsem zabil.</p>