Securitas Imperii 29 (2/2016)

Ústav pro studium totalitních režimů - <p>Dvacáté deváté číslo Securitas Imperii je věnováno začátku normalizace, tedy konci 60. a první polovině 70. let v komunistickém Československu. Úvodní studie Jana Rychlíka přibližuje možnosti, tedy spíše nemožnosti občanů zemí bývalého Východního bloku svobodně cestovat za hranice (Překračování hranic a emigrace v Československu a východní Evropě ve 20. století). Občanskému uvědomění a vyjádření svobodného názoru i odporu/vzdoru v bouřlivé době před a po srpnu 1968 až do "znormalizování" domácí situace se věnují studie Luďka Navrátila (Studentské spolky na brněnské univerzitě v letech 1968-1969. Příspěvek k vybraným otázkám) a Tomáše Vilímka (To koukáte, bolševici, kdo vám šlape po Měsíci! K problematice tzv. protistátních písemností v Československu v letech 1969 až 1971). Odchodu dvou význačných osobností nepohodlných komunistického režimu, Štěpána kardinála Trochty a profesora Jana Patočky, resp. reakci režimu na jejich hojně navštívené pohřby podávají Barbora Řeřichová (Poslední cesta kardinála Trochty. Pohřeb v režii "normalizační" moci?) a Petr Blažek (Mimořádné zprávy Státní bezpečnosti o ohlasech na smrt a pohřeb prof. Jana Patočky). Pohled z "druhé strany" pak přináší Petr Dvořáček, který se věnuje vzdělávání, tedy odborné i ideové přípravě příslušníků Sboru národní bezpečnosti (Vzdělávací systém resortu ministerstva vnitra na počátku normalizace) a Pavel Žáček rozborem spolupráce jednoho z nejznámějších československých agentů na Západě Karla Köchera (Případ "Rino": náš člověk v CIA. Řízení čs. špičkové agentury sovětskou rozvědkou, 1973-1976). Dané téma završuje rozhovor Gabriely Romanové s Petrem Pithartem nejen o normalizaci (Mezi osmašedesátníky jsem nikdy nepatřil). Číslo obsahuje také řadu recenzí.</p>