Securitas Imperii 38/2021

Ústav pro studium totalitních režimů - <p>Další číslo je obsahově velmi pestré. Petra Loučová se ve své studii zabývá osudy Marty Hellmuthové, překladatelky v České republice velmi oblíbeného románu Miky Waltariho Egypťan Sinuhet, která, ač byla v 50. letech politickou vězeňkyní, si v průběhu 60. a 70. let dovedla svým dílem vydobýt postavení, jež musely respektovat i tehdejší mocenské struktury. Milan Bárta popisuje snahy o reformy v bezpečnostním aparátu v 60. letech a ukazuje, jak se reformní úsilí Pražského jara díky Studijnímu oddělení projevilo na ministerstvu vnitra, byť jen nakrátko. Tématem tištěných periodik vydávaných v 70. a 80. letech Federálním ministerstvem vnitra ČSSR se zabývá Tomáš Malínek, který podává zevrubný nástin jejich obsahového, personálního a organizačního vývoje. Adam Havlík se ve své studii soustřeďuje na cenzurní činnost československého bezpečnostního aparátu před rokem 1989, a to se zaměřením na zahraniční tisk. Dvě studie se zabývají válečnými a poválečnými tématy. Text Jana Zumra se obšírně věnuje personální politice Gestapa, především složení jeho pražské řídící úřadovny. Autorská trojice Petr Kaňák - Jan Vajskebr - Jan Zumr zaměřila pozornost na kariéru válečného zločince Heinricha Reisera v době studené války, kdy sehrál důležitou roli v první fázi existence západoněmecké zpravodajské služby. Poslední studie je z pera německého historika Tobiase Wunschika a věnuje se postavení politických a kriminálních vězňů ve vazebních věznicích NDR. Doplňuje tak soubor příspěvků představených v monotematickém čísle Securitas Imperii 33 (02/2018) o vězeňství ve státním socialismu. Za studiemi jsou tradičně zařazeny další nerecenzované rubriky, konkrétně Recenze, Zprávy, Diskuze a Anotace.</p>