Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny 34/2023

Akademie výtvarných umění - <p>V 34. čísle Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny se sešly texty týkající se konkrétních trendů v současné umělecké tvorbě i teoretické či historické reflexe umění obecně. V první studii, zkoumající "Sníženou toleranci k přesahům", poskytuje Tereza Hadravová úvod do myšlení americké estetičky Susanne K. Langer a hledá způsob, jak klasické kategorie, jež Langer používá k roztřídění uměleckých druhů, použít pro interpretaci dnešní tvorby. Na příkladu Sta žen Alfreda Jaara pak navrhuje chápat některá díla současného vizuálního umění jako určitý typ literatury. Tereza Špinková nazvala své poznámky k neantropocentrickým tendencím "Spolu-stávání-se zvířetem". Sleduje v nich, jak se během posledních třiceti let proměnilo uvažování o roli zvířat v umění, a to mj. pod vlivem posthumanismu či critical animal studies. Pro konkrétní ilustraci těchto tendencí si vybrala díla Denisy Langrové a Davida Přílučíka, kteří zvířatům připisují svébytný podíl na své tvorbě. V poslední recenzované studii - "Co nám brání představit se přijatelné budoucnosti" - se Marika Volfová a Mikuláš Černík, netající se svým zázemím v klimatickém aktivismu, zabývají možnostmi imaginace sociálně-ekonomické transformace, a to na základě zhodnocení série workshopů, které prováděli v minulých letech na půdě několika vzdělávacích a uměleckých institucí. Druhá polovina čísla je věnována odkazu polského historika umění Piotra Piotrowského. Nejprve přinášíme český překlad jeho textu Od globálních k alterglobalistickým dějinám umění (2012), v kterém Piotrowski reaguje na podněty dekolonizace. Následují dvě kratší eseje reflektující Piotrowského úsilí o novou metodologii dějin umění. Milena Bartlová objasňuje specifické historické okolnosti vzniku Piotrowského textů a především jeho přijímání v Česku, kdy mj. upozorňuje na naše nedostatečné vyrovnání s postkolonialismem. Mathew Rampley se pak v anglicky psané stati věnuje především Piotrowského textu O prostorovém obratu a navazuje na jeho kritiku příliš homogenního chápání Evropy a Západu.</p>