Štěpán - Jiří Návara

Návara Jiří - <p>Kniha čtivou a místy až napínavou formou přibližuje tíživou atmosféru kruciálních let 1945 - 1953, která na dlouhou dobu změnila politické klima v zemi. Průběžně nás seznamuje s životem obyvatel středního města, s koncem II. s.v., nástupem komunistů, proměnami Hospodářské školy a končí vyhazovem kádrově nespolehlivých studentů před maturitou. V knize se kloubí skutečné události, vzpomínky pamětníků i umělecká fikce. <br /> <br /> Kniha je věnována všem těm, kteří měli rádi svou práci, udržovali dědictví předků na rodných statcích, v živnostech, továrnách, pečovali o krajinu, kulturu a rozvoj vesnice. Je věnována také všem těm členům společnosti, kteří sice nebyli popraveni či neskončili v komunistických lágrech, ale stali se občany druhého řádu. Patří všem, na kterých jejich vlastní spoluobčané pod hlavičkou sociální spravedlnosti páchali fyzické a psychické násilí. Režim jim bránil ve výkonu povolání, jejich děti nemohly studovat, nemohly rozvíjet svůj přirozený talent, naplňovat své touhy a přání. Komunistický režim jim sebral rodinu, majetek, právo na vzdělání, osobní svobodu a vyřadil je ze společnosti.<br /> Komunisté popravili několik set obyvatel země, kterou ovládli, několik tisíc jich zahynulo v důsledku zatčení, násilného zacházení či permanentního ponižování, několik set tisíc jich emigrovalo. Další statisíce trpěli společenskou ostrakizací, jejich život nebyl naplněn svobodnými představami. Totalita ničila Elitu národa.<br /> Po první čistce mezi maturujícími studenty, následovaly další v nižších ročnících. Pak přišel na řadu profesorský sbor a vylučování nespolehlivých živlů. Z ústního podání vím, že byl vyloučen profesor Komzák a profesor Blábolil. Oba dostali zákaz výkonu učitelského povolání a museli vykonávat podřadné práce. Vzdali svůj život.<br /> Kovářský mistr Adolf Kuchař do družstva nevstoupil. Zemřel záhy poté v důsledku despocie na infarkt. Na rakev mu přišli za hasiče přibít zlatavou ozdobnou přilbu Seman s Haykem. Děkuji všem pamětníkům za předaná svědectví. Kousky jejich životních osudů jsem volně vtělil do jednoho celku, příběhu studentů Zemské vyšší rolnické školy v Táboře. V ději se kloubí umělecká fikce, skutečné i odposlouchané události. </p>