Triosonáty ZWV 181 - 2 CD - Jan Dismas Zelenka

Supraphon - <p>"Jan Dismas Zelenka – Triosonáty ZWV 181 / Ensemble Berlin Prag (Nová nahrávka) Jan Dismas Zelenka (1679-1745) – Triosonáty pro dva hoboje (housle), fagot a basso continuo ZWV 181: Sonáta č. 1 F dur, Sonáta č. 2 g moll, Sonáta č. 3 B dur, Sonáta č. 4 g moll, Sonáta č. 5 F dur, Sonáta č. 6 c moll Ensemble Berlin Prag: Dominik Wollenweber, Vilém Veverka – hoboj, Jakub Černohorský – housle, Mor Biron – fagot, Barbara Maria Willi – cembalo, Ulrich Wolff – kontrabas. Odborný konzultant Reinhard Goebel Reinhard Goebel, slovutný znalec barokní hudby, ve svém textu se vší autoritou řadí Zelenku (ve společnosti Bacha a Händela) mezi pětici nejlepších komponistů první půle 18. století a častuje ho přívlastky „grandiózní a fantastický“. Cyklus šesti sonát pro dva hoboje, fagot a continuo je důkazem, že takové tvrzení není donebevolající troufalost, leč zcela opodstatněný názor, nad kterým je třeba se zamyslet. Pravda, v drážďanské dvorní kapele se Zelenka odpovídajícího ocenění nedočkal; byť po mnoho let de facto plnil veškeré závazky kapelníka a dvorního komponisty za nemocného a r. 1729 zemřelého Heinichena, kdekterý řadový člen kapely měl vyšší plat a jeho žádost o jmenování dvorním kapelníkem zůstala nevyslyšena (ostatně, stejně byl odmítnut i J. S. Bach). Zelenkovy sonáty patří k jeho „volné“ tvorbě, psané z nejvnitřnější potřeby, mimo veškeré oficiální závazky. Zelenka v nich jde až na samé hranice možností – jak po stránce technických nároků na interprety, tak z hlediska použitých kompozičních postupů a výrazových prostředků, včetně pozoruhodné architektury cyklu jako celku. Výsledek je velkolepý a fascinující; ve své komplexnosti a nadčasovosti snese srovnání snad jen se šesticí violoncellových suit J. S. Bacha. Když se tohoto skvostu chopí hudebníci otevřené mysli a kvalit hráčů Berlínské filharmonie, můžeme se těšit na velký muzikantský svátek. Výjimečnost této nahrávky tkví ve spojení technických možností moderních nástrojů s hlubokým vhledem do barokní interpretace. Další příležitost žasnout nad Zelenkovým géniem. Až na hranici možností: vrcholné dílo Jana Dismase Zelenky v rukou skutečných mistrů "</p>